Petrovy gay povídky

Přecházel jsem po pokoji jako nenažraný lev. Hned ráno jsem zjistil, že voda ze sprchy, která by měla normálně odtékat do odpadu, jaksi zůstává stále ve vaně a nehodlá se přesunout do potrubí. Proto jsem volal na správu bytového fondu, ať s tím něco dělají. Říkali, že pošlou instalatéra. A teď na něho čekám a mám stále větší vztek. Kvůli něho jsem zrušil celou dnešní školu - i když, abych byl upřímný, tohle mi moc nevadí. Ale potřebuji se konečně vysprchovat, to horko je k zbláznění. Snad nežádám tak moc?

"Jméno?" "Daniel Nečekal." "Stáří?" "19 let." "Bydliště?" "Brno-město." "Povolání?" "Sportovní kulturistika."

"Pan Dominik K.," ozvalo se ze dveří pracovny mgr. Normana P., člena katedry matematiky a fyziky. Dominik, vysoký urostlý mládenec, nervózně vešel. Za stolem seděl jeho vyučující matematiky, magistr P. Byl to asi dvacet pět let starý absolvent této univerzity, který zde začal pracovat. Nevypadal špatně, což si Dominik, kterému kamarádi říkali zkráceně Nik, dobře uvědomoval.

Základna námořní pěchoty, Nové Mexiko, 1999/07/28 Juan Rodrigez byl mariňák. Ve svých devatenácti byl sice ještě stále zelenáč, ale doufal v rychlou kariéru. Pocházel z chudé rodiny a armáda mu mohla zajistit slávu i peníze. Přitom určitě mohl zbohatnout i jinak, například jako fotomodel. Juan byl 180 cm vysoký, měl černé oči a normálně měl i černé vlasy, jenže nyní byl dohola. Díky svému latinskoamerickému původu vypadal opravdu žhavě a sexy. Nebyl to žádný supersvalovec, ale tělo měl pokryté silnými a pružnými svaly, díky kterým vypadal jako nějaká filmová hvězda. Právě kvůli svému hezkému zevnějšku se na něj brzy zaměřila pozornost velitele základny.

Marka postihlo to, co jiné muže jeho věku. Ve svých osmnácti letech obdržel povolávací rozkaz. Když o několik týdnů později skládal přísahu, zcela se změnil. Zelené maskáče na jeho urostlém, bezmála dvoumetrovém těle perfektně pasovaly. Marek měl sympatický obličej, který rámovaly černé (nyní nakrátko ostříhané) vlasy. Celkem logicky měl vzbuzovat respekt (a taky ho vzbuzoval), ale stačilo se podívat do jeho laskavých hnědých očí a člověk ihned poznal, že hoch je mírný jako beránek.

Na pláž se přiřítilo policejní auto s blikajícím majákem. 25-letý strážník Gordon Wilner v černé uniformě vystoupil a pomalu došel ke skupince mladíků v plavkách. Ti nesměle pokukovali po jeho 190 cm vysoké, opálené a svalnaté postavě. Jeho smaragdově zelené oči kryly sluneční brýle a na krátkých hnědých vlasech seděla čepice. Gordon zamířil k jednomu z nich. Měřil asi 175 cm, bylo mu kolem šestnácti let a měl dlouhé blond vlasy, které padaly na jeho ramena. Měl vypracovanou postavu, zřejmě často sportoval. Nyní měl na sobě jen vykrojené modré plavky a jeho hnědé oči bázlivě sledovaly blížícího se muže zákona.