9. prosince 2015

Cyberlove

Jackovi bylo 25 let a byl to génius. To vysvětlovalo, proč v tak mladém věku získal doktorát a stálé místo na státní univerzitě. Byl zhruba 180 cm vysoký, štíhlý a byl gay. Jeho modré oči a hnědé vlasy přitahovaly ženy jako světlo můry, leč dámy měly smůlu. Na muže ale Jack neměl štěstí, několikrát už se spálil a tak zanevřel na věci související s láskou.

Nickovi nebyl ani jeden rok. Vlastně vůbec neexistoval. NICK byla totiž zkratka tajného vládního výzkumu, zaměřeného na vývoj androidů, tedy robotů s lidskou podobou. Nick pak bylo přirozené jméno pro prvního z nich. Jack ho navrhnul jako dva metry vysokého, asi dvacetiletého muže, s černými krátkými vlasy a zelenýma očima. Protože se jednalo o zakázku armády, byla jeho postava velmi svalnatá, aby zdůvodnila jeho neobyčejnou sílu.

Jack si dal záležet. Důkladně propracoval celé jeho tělo. Když neměl štěstí na lásku on, ať ho má alespoň Nick, pomyslel si, když tvaroval příjemný obličej, krásné tělo i přiměřené "nářadí". Nick měl vypadat stejně jako člověk, takže se mu musel podobat ve všem. Kvůli zjednodušení ale Nick např. neměl implementovány podkožní chloupky, takže kromě vlasů a obočí na sobě neměl žádné ochlupení.

Bylo pozdě večer a Jack byl na univerzitě sám. Právě zkompletoval poslední díly. Mladé mužské tělo leželo mrtvě na stole před ním. Jack ho opatrně pohladil a spokojeně se usmál - Nick byl opravdu krasavec a povedl se mu. Potom zadal povel počítači. Bity bleskurychle proběhly kabelem, který byl připojen do pupku a zaktivovaly vnitřní zdroj energie.

Systémy uvnitř těla začaly hlásit stav. Teplota stoupla na stabilních 37 stupňů, umělé srdce zajišťující cirkulaci vnitřní tekutiny začalo bít, všechny svaly se napnuly. Nick otevřel oči. První, co uviděl, byla spokojená tvář jeho tvůrce. Poté se rozhlédl kolem sebe. Uviděl spoustu přístrojů a další vybavení laboratoře. Pak sklouznul pohledem na sebe. Jeho optické senzory ho informovaly o jeho mohutných bicepsech, klenutém hrudníku, svalnatém břichu i vypracovaných nohách. Protože neměl zabudován žádný smysl pro estetiku, nedokázal to ocenit. Naštěstí tady byl někdo, kdo to uměl.

Když na Jacka pohlédly zeleně zářící oči jeho výtvoru, byl na vrcholu blaha. Povedlo se! Vytvořil nového člověka. Nick klidně ležel na stole a zvědavě se rozhlížel kolem. Jack odpojil kabel, který ho spojoval s laboratorním počítačem. "Ahoj, Nicku," řekl. "Dobrý večer, pane," odpověděl Nickův melodický hlas. "Jak fungují systémy?" dotazoval se Jack. "Všechny systémy v normě, pane," odvětil Nick.

"Výborně, vstaň ze stolu," přikázal Jack. "Ano, pane," vyhověl Nick. Slezl ze stolu a postavil se do pozoru uprostřed místnosti. Jack k němu přistoupil a zevrubně si ho prohlížel. Ověřoval, zda vše funguje, tak jak má. Přesto ale určitě nebylo nutné hladit Nickův plochý zadek či přejíždět prsty po jeho tváři. Nickovi to samozřejmě nevadilo, neznal pocity.

"Takže se cítíš dobře?" otázal se nakonec Jack. "Neznám pocity, pane." "Myslím, zda je všechno OK?" "Ano, pane, systémy jsou v normě." "Výborně. A neříkej mi pane, jmenuji se Jack." "Ano, pane, jste Jack." Jack si povzdychnul. Nick byl vlastně voják, takže bylo jen normální, že ho tituloval "pane". Svým způsobem to Jacka dokonce vzrušovalo.

Uplynulo několik týdnů. Návštěvy oficiálních činitelů, kteří Nicka obhlíželi a Jackovi gratulovaly, už skončily. Nick se nyní učil lidskému chování. Uměl se společensky chovat, uměl tancovat, uměl jíst. Stejně tak dobře uměl bojovat. Byl prostě dokonalý. A byl hezký. Jack nyní nocoval v malém bytě u laboratoře. Vztah, který si k Nickovi vytvořil, se z opojení z úspěchu pomalu měnil na cosi hlubšího. Začalo to v koupelně.

Jack jednou nahý vešel do koupelny. Pustil sprchu a začal se mydlit. "Smím se zeptat, co to děláte, pane?" zeptal se najednou zdvořile v jeho těsné blízkosti Nick. Jack se lekl. Přikryl se ručníkem, ale vzápětí si uvědomil, že stud není na místě. Před Nickem určitě ne. Opět ručník odložil a zastavil sprchu. "Já jsem ti nic neříkal o lidské hygieně?" zeptal se klidně stojícího Nicka. "Ne, pane," odpověděl mírně. "Aha," zamyslel se Jack, "musíme to napravit. Svlékni se!" Nick rozpoznal příkaz a provedl jej. Když stál před Jackem nahý, pozval ho ten k sobě do vany.

Zde mu vysvětlil, proč se lidé myjí a jak to dělají. Předvedl to na sobě. Nick chápal rychle. "A teď ty, ukaž mi, jak se umyješ," podal mu Jack mýdlo. Nick začal mydlit svoje ruce, potom přejel na své nalité bicepsy. Pak začal mýt svá široká prsa. Když přejížděl po svých bradavkách, ucítil Jack příjemné zašimrání v rozkroku. To už Nick přešel na své břicho. Když začal mydlinkami pokrývat své přirození, Jack ztopořil. Hlava se mu motala a ztěžka dýchal. Jako ve snách pozoroval, jak Nick čistí svůj zadek. Pak dokončil mytí na nohách. Když se opláchnul, spočinul jeho klidný pohled na Jackovi: "Bylo to tak správně, pane?" "Áno, bylo to nádherné," vydechl Jack. "Nádherné znamená správné, pane?" dotazoval se uctivě Nick. "Ano," zasmál se Jack, "to ano."

Ten večer Jack nemohl usnout. Nakonec nemohl vydržet: "Nicku, pojď sem." Nick, který nikdy nespal, okamžitě přišel. "Vaše rozkazy, pane?" "Svlékni se a lehni si ke mně," poručil mu chvějícím se hlasem Jack. Nick splnil příkaz. Když Jack ucítil jeho příjemně teplé tělo vedle sebe, opět měl erekci. Přitulil se k němu a objal ho. Když pod svými prsty ucítil jeho pevné, ale pružné svaly, ztratil hlavu. Začal ho hladit a líbat. Jazykem zkoumal jeho pevné bradavky, polibky pokryl jeho hruď a dlaněmi mnul jeho tvrdé ploché břicho.

Nick ležel zcela uvolněně a sledoval tuto pro něj neznámou činnost. Když Jack došel svými horkými rty až na Nickova varlata, ten najednou indikoval zvláštní hladinu napětí v obvodu C2A9F. Nick prozkoumal svou databázi a zjistil, že se jedná o ekvivalent lidského pocitu vzrušení. Na základě toho se aktivoval i program, který způsobil erekci. Jack najednou uviděl, jak do té doby klidně ležící penis o délce 14 cm nabývá na objemu a dosahuje délky 21 cm.

Překvapeně se zadíval nahoru a střetl se pohledem se smaragdově zářícím zrakem Nicka. "Tobě se to líbí?" zeptal se ho s údivem. "Indikuji zvýšenou hladinu napětí v obvodu C2A9F, B8D0E a C1A6F, pane." "Co to znamená?" zeptal se Jack a dále si hrál s Nickovými koulemi. Přitom pomyslel na to, že nebyl špatný nápad do nich zabudovat zásobník umělého spermatu. "Sexuální vzrušení, příjemný pocit a neidentifikovaný vjem podle lidských měřítek, pane," poskytnul Nick okamžitou odpověď.

"Tak jemu se to líbí," pomyslel si Jack, "to je skvělé." Vypustil hladkou pokožku varlat z úst a začal líbat jeho přirození. Pak pohltil do svých rtů temně rudý žalud. Když ho olizoval a vnikal jazykem do dírky na vrcholu, neustále hladil Nicka. Ucítil, jak se jeho mohutné svalnaté tělo chvěje. "Hlaď mě po hlavě a ramenou," přikázal hochovi. "Ano, pane," reagoval a snaživě plnil jeho příkaz. Jeho tlapy se kupodivu citlivě probíraly Jackovými vlasy a hnětly jeho ramena. Jack mezitím do svých úst ponořil celý Nickův penis. V duchu si vzpomněl, že doba potřebná k dosáhnutí orgasmu je přesně pět minut. A na sekundu přesně to vyšlo.

Nick se náhle napjal jako struna. Všechny jeho svaly najednou ztuhly a stáhly se. Do Jackových úst vytrysklo přesně pět mililitrů tekutiny, která vypadala i chutnala jako sperma. To bylo fajn. Jenže Nick těsně poté hlasitě vykřikl, jeho pohled se udiveně stočil na Jacka, načež jeho tělo ochablo. Zářící oči ztmavly a Nick se přestal hýbat. Jack se vyděsil, ale zareagoval rychle. Napojil Nicka na počítač a spustil diagnostiku. Pak si ulehčeně oddechnul, Nickovi jenom selhaly jističe. Zřejmě došlo při orgasmu k příliš velkému přepětí. Jack otevřel Nickův trup, opatrně vyměnil slabý rezistor za silnější, přiklopil zpět prsní plát a zapnul Nicka.

Ten se nejprve nechápavě rozhlédnul a teprve po Jackově vysvětlení se uklidnil. Potom promluvil: "Analyzoval jsem napětí v obvodu C1A6F a přiřadil ho k žebříčku lidských hodnot, pane." "Výborně. Oč se jedná?" pochválil ho Jack. "Lidé tomu říkají zamilovanost, pane," odpověděl bezelstně Nick. Do Jacka jakoby uhodil blesk. Pak se pomalu otočil. Sedl si naproti Nickovi a hluboce ho políbil. Ten nejprve nevěděl, co má dělat, ale rychle pochopil. Pak neohrabaně, ale s láskou, vykouřil Jackova ptáka. Oba se pak věnovali asi dvě hodiny vzájemnému laskání a sexu.

O několik dnů později zazněl laboratoří mohutný výbuch, který zničil vše uvnitř. Zklamaného Jacka neutěšily ani špičky armádního velení. Nikdo pak nenamítal nic proti tomu, aby Jack, který byl zcela na dně ze zničené laboratoře, neukončil svůj pracovní poměr s univerzitou. Odjel do Anglie, kde si již předem dojednal práci na tamní univerzitě. Když letadlo dosedlo na zem, maska jeho špatné nálady z něj spadla. Zvesela odjel na kraj města, kde si koupil dům, do kterého z Ameriky poslal několik desítek krabic a beden. Posadil se do obýváku a čekal. V půl páté vešel dovnitř urostlý mladík v zašpiněných šortkách. "Tak jaká byla práce v docích?" zeptal se a stoupnul si na špičky, aby mohl mládence políbit. Modř jeho očí se mísila se zelení jeho protějšku a jeho uši naslouchaly melodickému hlasu: "Náročná, ale zajímavá, pane. Doufám, že jste měl příjemný let." Určitě si tedy domyslíte, co obsahovala velká bedna tvaru rakve, na které byl nápis POZOR, KŘEHKÉ!