9. prosince 2015

Kamarádi

"Nebudu tě věčně tahat z průšvihů," mračil se Brandon. 23-letý policista shlížel ze svých 180 cm na svého kamaráda, Briana, který byl o deset čísel menší a o tři roky mladší. Brian se živil drobnými krádežemi a vždy, když ho chytili, se za něho Brandon přimluvil. Pokaždé mu pak držel kázání o tom, jak je nehezké být zlodějem a že brzo skončí ve vězení.

Brian tiše seděl a své blankytně modré oči nevinně upíral na svého rozzlobeného přítele. Měl hnědé vlasy a štíhlou postavu. Brandona potajmu obdivoval, neboť jeho svalnatá postava se mu strašně líbila. Ve své uniformě vypadal prostě báječně a velice nekompromisně. Ovšem když jste se podívali do jeho tváře, ve které svítily přátelské hnědé oči a jež byla lemována krátkými blond vlasy, poznali jste, že pod hrozivě vypadajícím zevnějškem se skrývá sympatický a přátelský tvor.

A tak tedy Brandon soptil a sliboval Brianovi, který se tvářil jako pozorný a zkroušený posluchač, ale ve skutečnosti už přemýšlel, kam půjde krást příště, pekelná muka v káznici. Po obvyklé čtvrthodince se Brandon uklidnil a s nevlídným zabručením Briana poslal ven. "Díky, Brande," poděkoval mu Brian a namířil ke dveřím. "Říkal jsem ti nejmíň stokrát, abys mi neříkal Brand," vyskočil Brandon ze židle. "Promiň, Brande," zašklebil se Brian a bleskurychle zmizel z jeho kanceláře.

Za dva týdny se oba setkali. Tentokrát se však jejich pozice vyměnily. Brandon spolu s dalšími policisty sledoval gang zlodějů aut. To ještě nevěděl, že k nim patří i Brian. Brandon vlezl do budovy, ve které předpokládali, že jsou lupiči. Jakmile za ním zaklaply dveře, praštilo ho něco do hlavy a poslalo do říše snů. Jeho kolegové, kteří na dům zaútočili o deset minut později, ho našli úplně prázdný. Nikde žádný lupič, nikde jejich kolega.

Brandon se probudil s nepříjemným bolením hlavy. Otevřel oči a spatřil šklebícího se chlápka. Bylo to zřejmě šéf gangu, protože byl ověšen zlatem jako vánoční stromek. "Á, už jsme se vyspali," zahlaholil bodře. Brandon se na něho zamračil a zavrčel: "Nic vám neřeknu!" "Ale to není třeba," ujistil ho muž, "máme dost svých informátorů u policie." "To je lež," vykřikl Brandon a začal se vztekle vzpínat. Jeho mysl až teď zaregistrovala, že je pevně upevněn k jakémusi kříži ve tvaru Y - jeho nohy byly spoutány k sobě a přivázány dole, zatímco obě ruce byly přikurtovány k oběma ramenům. Navíc pocítil chlad, a když se podíval dolů, zjistil, že je jen ve svých černých spodkách. Jeho věci byly složeny na úhledné hromádce na židli.

"Co se mnou chcete dělat?" zeptal se klidně, ale jeho hlas se trochu chtěl. "Chtěli jsme tě zabít," prohlásil šéf tak klidně, jako by hovořil o počasí venku, "ale jeden můj pracovník tě poznal a přimluvil se za tebe. Takže budeš žít, ale až my zmizíme z naší základny." "A proč jsem svlečený?" zajímalo Brandona. "Tvůj přítel tě osvobodí, až budeme pryč. Do té doby by se tady nudil, takže si s tebou bude trochu hrát," pousmál se muž. Potom odešel. Zhruba za deset minut klaply dveře a dovnitř vešel Brian.

"Ty?!" vydechl nevěřícně Brandon. "Já," s úsměvem přisvědčil Brian. "Říkal jsem ti, abys nekradl. Ale ty ne, ty chceš skončit ve vězení..." spustil Brandon. Brian, stále s úsměvem na tváři, k němu přistoupil. Mlčky se díval na svého kamaráda, který zmateně zmlknul. "Co? Co je? Co se děje?" dožadoval se vysvětlení. "Konečně," odpověděl Brian. "Prosím?" nechápal Brandon. "Konečně tě mám ve své moci," vysvětlil Brian ochotně a s úšklebkem dodal: "Teď jsi jen můj, Brande."

Poodstoupil a pásl se pohledem na jeho vymakaném těle. Bicepsy a tricepsy se napínaly na jeho pažích, po jejichž objetí Brian vždy toužil. Temně rudé bradavky se špičatily na nádherně svalnatém hrudníku, který plynule přecházel do plochého a pevného břicha. Pod černými boxerkami pak Brianův pohled klouzal po hladkých stehnech a nalitých lýtkách. Brandon byl krásně opálený - ne tak, aby byl hnědý, ale jen do jemného bronzového odstínu. "Hele, Briane, když mě odvážeš, tak to soudce vezme jako polehčující okolnost," snažil se Brandon upoutat jeho pozornost, ale jeho mladší přítel jakoby tady duchem nebyl.

Pak se ale probral. Svižně přiskočil ke dveřím a zamknul je. Potom vzal svůj šátek a uvázal ho kolem Brandonových úst. Ten pořád nechápal, co s ním chce dělat, ale když ucítil jeho rty na své tváři, rozbřesklo se mu. "Uhmm," zavrtěl se. "Taky se mi to líbí," souhlasil Brian se školáckým úsměvem na tváři. To bylo něco! Jeho rozložitý a silný kamarád tu teď stál bezmocně jemu napospas. "Hmmm," zahuhlal Brandon a mračil se. Zjevně se mu jeho pozice nelíbila. O to víc se líbila Brianovi.

Hoch začal polibky pokrývat celé nádherné tělo před sebou. Nejprve se věnoval jeho pažím, pak přešel na prsa. Tady uneseně líbal bradavky, které pod jeho jazykem ztvrdly. Když se začal věnovat vymakanému břichu, Brandonovo tělo začalo uhýbat před jeho dotyky. "Uhuhu," ozvalo se z jeho úst. Brian se podíval na svého přítele, kterému kanuly slzy z očí. Zkusmo přejel znovu okolo pupku a nezklamal se. Brandon se vypjal jako hřebec a opět zvysoka zasténal. Teď už bylo jasné, že je na břichu lechtivý. Brian kroutil hlavou, o něčem takovém ještě neslyšel, ale nechtěl ho trápit, takže hladil jeho hladká stehna a líbal je na vnitřní straně.

Když zvedl pohled, uviděl obrovskou bouli v rozkroku. Překvapeně vzhlédl se setkal se z Brandonovým pohledem, z něhož sálala vášeň. Situace se opět o něco vyjasnila - oba chlapci byli gayové. A oběma se líbil ten druhý. Brian si ovšem dříve nedovolil něco Brandonovi naznačit, protože se bál, že ztratí jeho přátelství. A Brandon, skutečný poctivec, se zase obával, aby vyznáním své lásky nevyvíjel na Briana nějaký nátlak. Teď ovšem jejich pohledy mluvily za vše. Brandon chtěl Brianovi něco říct, ale ten dobře věděl, že teď by ho přemluvil ke všemu. Protože si chtěl svázaného policisty ještě chvilku užít, usmál se a zavrtěl hlavou.

Vzal ze stolu červenou růži a jejím květem začal hladit nažhavené mladé tělo bezmocného Brandona. Jeho úd, stojící jako skála, ještě více mohutněl, když pozoroval účinek doteku jemných okvětních lístků na hebké pokožce. Brandonovy svaly se napínaly a vzdouvaly a boule v rozkroku hrozila protržením tenké látky. Asi deset minut dráždil Brandona po jeho pažích, hrudníku, břiše i nohách, než ji odložil. Ovšem jen proto, aby vzal nůž a opatrně rozřízl hedvábné spodky. Brandonův úd, alespoň 20 cm dlouhý a obřezaný, s rudofialovým žaludem vyskočil jako čertík z krabičky. Jeho koule o velikosti dvou švestek visely asi deset centimetrů pod ním v hezkém dlouhém šourku. Brian se chvíli kochal pohledem na tu nádheru a potom opět zapojil odloženou květinu. Brandonův úd byl celý mokrý, neboť z dírky na vrcholu vytékala jedna kapka touhy za druhou.

Brian konečně odložil růži, tentokrát již definitivně, a klekl si před Brandona, na jehož těle stály krůpěje potu. Rukama vjel na jeho pevné a tvrdé půlky, zatímco jeho rty objaly mužný klacek před ním. Do jeho úst vniklo příjemné aróma a jeho jazyk vychutnával nasládlou chuť kapalina, která teď už volně vytékala z Brandonova ocasu. Zatímco kouřil, jednou rukou hladil volně visící varlata a druhou si rozepnul poklopec. Z něho vytáhl svůj stojící penis, který ihned začal honit. V duchu si spočítal, že Brandon je nadržený alespoň hodinu, proto zrychlil, aby ho konečně ukojil. Brzy se tak stalo. Brandonovo silné tělo se vzepjalo jako po zásahu, z jeho úst unikl hluboký a hlasitý ston, který pronikl i roubíkem, a z jeho stříkačky začalo tryskat horké sperma. To zaplnilo Brianova ústa, posléze přeteklo jeho rty a líně se plazilo přes krk na prsa.

O hodinu později už byl Brandon na svobodě. Brian, i když mohl ujet s ostatními, zůstal a s obavami pokukoval po svém příteli. Zachránil mu sice život, ale to sexuální dobrodružství mu zřejmě Brandon nezapomene. Brandon se v tichosti oblékl a pomalu, velice pomalu, k němu přešel. Brian se mimoděk přikrčil v očekávání rány. Brandonova silná ruka uchopila jeho bradu a citlivě ji pozvedla. Když se Brian odvážil pohlédnout svému staršímu kamarádovi do očí, ucítil jeho rty na svých. V Brandonově domě pak pokračovali v milování po celou noc. Ještě ten den se Brian nastěhoval k Brandonovi, začal s ním žít a konečně přestal krást.